print logo

Chudoba ničí životní prostředí v Malawi

 Street News Service 06 October 2019

Elektřina zůstává pro většinu obyvatel Malawi luxusem. Vládní statistiky uvádějí, že pouhých osm procent populace má zajištěnou pravidelnou dodávku elektřiny. Zatímco výpadky a omezení dodávek jsou běžnou součástí všedního života odběratelů, pro většinu Malawijců je a ještě jistý čas bude elektrický proud vysněnou pohádkou. (792 Words) - By Omega Chanje

SNS (EU)_Poverty plights environment in Malawi

A Malawian man transports charcoal ashes on his bicycle. Like many colleagues, he travels 30 kilometers into the city to sell the sacks at a local market for about 5 dollars. Photo: Omega Chanje

Obrázek muže balancujícího na přetíženém bicyklu vrchovatě naloženém pytli s dřevěným uhlím je nejběžnějším obrázkem z malawijských cest a to ponejvíce na venkově. Závratné množství dřevěného uhlí, které v Malawi vidíte na každém kroku, není určeno k nedělnímu grilování na zahradě, je základním zdrojem energie pro devadesát dva procent ze třinácti miliónů obyvatel tohoto jihoafrického státu, který má rozlohu přibližně stejnou, jako bývalé Československo.

Stejně jako řada jiných rozvojových zemí, také Malawi se rozhodlo aktivně podílet na programu plnění Rozvojových cílů tisíciletí. Doufá tak snížit chudobu, zvýšit vzdělanost a dostupnost základní lékařské péče. Přestože jsou cíle vyhlášené v programu OSN i jejich společenský přínos v Malawi věcí široce známou, jen málokdo si může dovolit dodržovat zákony, tak těžké je postarat se v jedné z nejchudších zemí světa o domácnost.

Bez elektrického sporáku

Christina je matkou čtyř dětí a se svou rodinou žije v pronajatém domku na předměstí Blantyre, druhého největšího města v Malawi. Ve svých pětatřiceti letech dosud neměla to potěšení otočit vypínačem a rozsvítit nebo zapnout sporák. Její stavení nemá žádný přívod elektrického proudu, ani tekoucí vody. Zato přímo před domem má obrovský ocelový stožár vysokého napětí vedoucí elektřinu do města.

Christina je tak zcela odkázána na dřevo z okolních lesů. Situace typická pro celou zemi má za následek masívní odlesňování rozsáhlých ploch. Chudoba a devastace životního prostředí jdou ruku v ruce, navzájem provázaná jako dvojčata.

"Sběr dřeva na zátop je každodenní rutinou," říká Christina. "Nevydělávám tolik, abych se mohla nastěhovat do domu s elektřinou, tak musím i s dcerami každé ráno časně vstávat a jít posekat a posbírat nějaké dříví." Na otázku, jestli sází nové stromky, odpovídá: "Pěstujeme zeleninu a bylinky, abychom přežili."

Její nejmladší dcera dodává místním nářečím: "Kdybychom sázely stromy, stejně by jsme je akorát zase pokácely, až by vyrostly."

V Malawi, kde přes osmdesát procent obyvatelstva žije na venkově, se dřevo a dřevěné uhlí stalo základním, ne-li jediným zdrojem enrgie pro přípravu potravin a vytápění. Jako zdroj světla používá většina domácností petrolej, který se dováží. Statistiky malawijské Komise pro dodávky elktrického proudu uvádějí, že pouhých osm procent Malawijců má přípojku.

Problém odlesňování přiměl vládu věnovat celý jeden měsíc v roce kampani za sázení stromů. Během tohoto měsíce by měl každý obyvatel Malawi zasadit alespoň jeden strom. Stromy budou sázet žáci škol všech stupňů, stejně jako členové společenských organizací a spolků. Předpokládá se, že kampaň nejen nahradí zmizelé lesní porosty, ale také omezí množství záplav běhěm období dešťů.

Vzorové uspořádání: Vesnice tisíciletí

Příkladem úspěšného řešení otázky zásobování energií z obnovitelných zdrojů je takzvaná Vesnice tisíciletí. Je postavena na jednoduché myšlence - zchudlé vesnice se mohou proměnit ve vzorové osady splňující kritéria programu OSN Rozvojové úkoly tisíciletí, budou-li vybaveny prověřenými, výkonnými a praktickými technologiemi. Investice do zdravotnictví, produkce potravin, vzdělání, vodárenských sítí a základní infrastruktury umožní těmto zchudlým vesnicím zbavit se extrémní chudoby, která v současnosti ohrožuje přes miliardu obyvatel planety.

James Lusuntha je členem týmu jednoho ze dvou projektů Vesnice tisíciletí v Malawi. Je přesvědčený, že vesničané začali svůj život plánovat jinak, lépe chápou význam péče o vlastní komunitu a životní prostředí.

Okres Mwandama je jediným regionem na světě, který v posledních letech zažil jak nárůst průměrných teplot, tak pokles srážek. To vedlo k opakovaným hladomorům. Téměř devadesát procent obyvatel mwandamské Vesnice tisíciletí žije v extrémní chudobě. Obyvatelé Mwandamy byli zvoleni jako modelový příklad pro Malawijce, jak se naučit využívat dostupné přírodní zdroje bez toho, že by je vyčerpali.

Černý popel

Robert neví nic o aktivitách ve Vesnici tisíciletí, on je jedním z těch, kteří tlačí přetížené bicykly po malawijských cestách. Ráno co ráno vyráží s hordou sobě podobných posbírat dřevěné uhlí, které přes noc vypálili, do pytlů a naložit je na bicykly. Pak odjedou do třicet kilometrů vzdáleného města, kde prodávají pytel po pěti dolarech na místní tržnici. Podle Roberta je tohle jediný způsob, jak zaopatřit rodinu. "Lidé musí jíst a topit," říká. "Dokud bude elektřina vzácností, máme o práci postaráno."

Večer se Christina se svou rodinou schází posedět v mihotavém světle plamenů. Teplo ohně v tomhle polorozpadlém domku se nemůže měřit s teplem radiátorů, na které jsme zvyklí, ale je něco uklidňujícího na obrazu rodiny, která umí přežít a vytrvat za tak primitivních podmínek.

Zatímco my na Západě se věnujeme měření naší uhlíkové stopy a brzdíme globální oteplování, Malawijci hledají způsob, jak rozsvítit žárovku v každé domácnosti v zemi, které se říká hřejivé srdce Afriky.

 Other Language Versions

SNS logo
  • Website Design