print logo
  • Username:  
    Password:  

Z vesnice do slumu

 INSP 13 December 2019

Opouštíme asfaltové cesty a mizíme v hlubokém labyrintu promáčených a zablácených pěšin mezi rozpadajícími se chatrčemi z vlnitého plechu, které jsou pro místní domovem. Daleko od oblíbených turistických destinací návštěvníků Keni. (1172 Words) - By Rosa Parks

Share

Dayofavendorkenya_ 12

A street in the Mitumba area of Kibera slum in Nairobi, Kenya.Photo: Benard Kimani

SNS_From the village to the slum_Set of toilets clearly marked Men/Women in Kiswahili

Set of loos clearly marked Men/Women in Kiswahili slum, Nigeria.Photo: Rosa Parks

SNS_From the village to the slum_Ablution sign showing the rates for toilet and shower use in Kibera slum, Nairobi.

Ablution sign showing the rates for toilet and shower use in Kibera slum, Nairobi (Portrait picture - Download to see full image).Photo: Rosa Parks

SNS_From the village to the slum_Communal toilet

Communal toilet in Kibera slum, Nairobi (Portrait picture - Download to see full image).Photo: Rosa Parks

SNS_From the village to the slum_Hole in the wall Maria's house.

Hole in the wall Maria's house, Kibera slum Nairobi.Photo: Rosa Parks

SNS_From the village to the slum_Murky foot path

Murky foot path through Kibera slum, Nairobi.Photo: Rosa Parks

SNS_Fromthe village to the Slum_partition between sitting room in a house in the slum 1

Partition between sitting room and other multipupose room in a house in Kibera slum, Nairobi.Photo: Rosa Parks

SNS_From the village to the slum_Sitting rm wall and roof.

A sitting room in a house in Kibera slum, Nairobi.Photo: Roas Parks


Většina turistů do Keni skutečně přijíždí kvůli "Velké pětce", tedy slonům, nosorožcům, buvolům, lvům a levhartům, ale v posledních letech přibyla na seznam jedna zvláštní položka. Není to žádné světoznámé africké zvíře, je to spíše fenomén stvořený člověkem - slum.

Keňská Kibera je jedním z nejslavnějších slumů v Africe. Leží uprostřed Langaty, což je středněpříjmová čtvrť v Nairobi, a přilákala už významné světové představitele jako například amerického politika Jesse Jacksona. Počátkem tohoto roku ale keňský poslanec Njeru Githae tvrdě bojoval za zákaz vstupu do osady pro zahraniční návštěvníky, protože, jak říká, slum vytváří negativní obraz Keni.

Jistě, to, co návštěvníci spatří ve slumu, není obrázek vhodný na pohlednici z Keni, ale odpuzující realita, kterou žije podle odhadů jeden a půl miliónu obyvatel hlavního města Nairobi.

Předpokládá se, že jen v Nairobi je několik set takových slumů stojících na pozemcích vyhrazených pro železnici nebo silnice, soukromých pozemcích nebo půdě vlastněné státem. Ten, který jsme navštívili, se jmenuje Mukuru Fuata Nyayo a konkrétní osada Maasai (což nemá nic společného s Masaji). Moje gardedáma Maria (nechce uvést své pravé jméno) říká, že co přijela do Nairobi, bydlela už ve dvou slumech.

Svou vesnici ve Východní provincii opustila před šestadvaceti lety, aby následovala manžela, který měl práci v průmyslové oblasti hlavního města Nairobi. První roky v Nairobi pro ni nebyly lehké. "Kvůli hluku jsem nemohla spát," vysvětluje Maria a dodává, že přechod z usedlého a poklidného vesnického života do ruchu a shonu velkoměsta byl pro ni příliš náročný, tak se vrátila domů na vesnici. Tam ale nesehnala žádné zaměstnání, tak odjela opět do města, kde začala prodávat zeleninu a brzy si otevřela i malou jídelnu.

Squatteři

Její příběh prožily i tisíce dalších obyvatel Nairobi. Statistiky odhalují, že 65% obyvatel hlavního města bydlí na pouhém 1% obytných pozemků a jsou squattery (zdroj - Akiba Mashinani Trust). Naopak 35% obyvatel zabírá 99% plochy určené pro bytovou zástavbu. Vskutku šokující statistika, ale když se odvážíte osobně podívat do nelegálních osad, realita je ještě tvrdší.

Když jsme dorazili k Marii domů, odsunula zrezivělý plát plechu, který slouží jako přední dveře. Vstoupili jsme do boudy a Maria zevnitř zajistila závorou dveře zpět, aby se chránila před vetřelci, protože krádeže vloupáním jsou zde běžné. Místnost má rozměry přibližně tři krát šest metrů. Stěny jsou z vlnitého plechu tenkého jako papír, díky čemuž slyšíme zřetelně všechno, co soused dělá nebo říká. Místnost je rozdělena na čtyři části - ložnici, obývák, komoru a kuchyň. Vedle "obýváku" je tesařský sklad jejího manžela zaplněný až po strop všemožnými kusy dřeva a nedokončenými dřevěnými výrobky, jako jsou stoličky a židle.

Jak jsme si povídali, začalo pršet a my museli přestat v konverzaci, protože přes bubnování kapek na plechovou střechu nebylo nic slyšet. Když přeháňka skončila, Maria mně ukázala místní veřejnou umývárnu, kterou zmiňovala dříve. V její osadě je přibližně 920 podobných příbytků a v nich kolem tří tisíc obyvatel.

Většina z nás se těší, až dorazí večer domů a vleze si do teplé voňavé koupele. To se ale netýká Marie, co se dvou nejintimnějších lidských činností týče, nemá žádné soukromí. Dva komunální záchody a dvě komunální koupelny slouží třem tisícům obyvatel. Za použití platí pět keňských šilinků (1kč = 5,45 šilinků). Maria sní o tom, že jednoho dne bude mít svou vlastní toaletu a koupelnu, ale prozatím se musí spokojit s tím, že se o ně dělí s tisícovkami sousedů.

Ačkoliv je toto pouze jediná chatrč v jednom ze stovky slumů v Nairobi, je reprezentativní ukázkou kvality života většiny obyvatel hlavního města a miliónů dalších Keňanů. Podle zprávy OSN je Keňa na 143. místě žebříčku kvality života. Plný název studie OSN zní Zpráva o lidském rozvoji, udržitelnosti a rovnosti 2011: lepší budoucnost pro všechny a uvádí se v ní, že poškozování životního prostředí nejhůře dopadá na chudé a že 2,6 miliardy obyvatel planety stále vaří na otevřeném ohni a jako palivo používá dřevo, slámu, dřevěné uhlí nebo trus velkých domácích zvířat.

V době, kdy jsem navštívila Marii v jejím příbytku, probíhala v Nairobi v obchodní čtvrti v centru města mega show pojmenovaná "Kenya Homes Expo" (Výstava keňských domácností), na níž předváděly tisíce podnikatelů a obchodníků své zboží pro domácnost. Jedná se o největší akci svého druhu ve Východní Africe, kde se vystavovatelé snaží zapůsobit na majitele bytů a realitní investory nepřebernou nabídkou interiérových dekorací, skvostnými návrhy domů a nápady na úpravy zeleně a zahrad.

Kromě realitních developerů výstava přitáhla také výrobce sanitárních zařízení, dlaždic a obkladů, střešních krytin, cementu, firmy zabývající se dekorací interiérů a bytovou architekturou, poskytovatele kabelové televize, banky a pojišťovací společnosti. Pro někoho možná inspirující zážitek, vidět nepřebernou nabídku možností, jak zkrášlit a zútulnit své domovy. Ale Maria stejně jako většina obyvatel Keni žije ve zcela odlišném světě.

Bytová politika

V roce 2004 se keňská národní bytová politika posunula od zodpovědnosti státu za poskytnutí přístřeší na soukromý sektor, který ovšem netouží poskytovat důstojné a dostupné bydlení. Částečně keňská vláda také spoléhá na pokračující výstavbu silniční sítě, která by měla uvolnit půdu pro další výstavbu rezidenčních domů a doufá, že tak sníží tlak na tradiční vlastníky a zastaví vznik dalších slumů v nejdůležitějších oblastech Nairobi.

Jestli se tak skutečně stane, je zatím věcí názoru, stejně jako pravděpodobnost, s jakou se Keni podaří splnit jeden z Rozvojových cílů tisíciletí - číslo sedm - který zní: "Zajistit udržitelnou ochranu životního prostředí," a "snížit na polovinu podíl lidí bez trvalého přístupu k nezávadné pitné vodě a základní kanalizaci do roku 2015". Kromě toho cíl 7.D říká: "Dosáhnout významného zlepšení kvality života nejméně 100 miliónů obyvatel slumů do roku 2020."  Úspěch Keni v dosažení zmiňovaných cílů je zakotven v zákonech nahlížejících právo na přístřeší jako jedno ze základních lidských práv, ale za pohlednicovými obrázky "Velké pětky" se skrývá pořádná hromada špíny a marasmu, která nepůjde jednoduše zamést pod koberec.

 Other Language Versions

SNS logo
  • Website Design